ֱ

Horizon

Horizon Europe je rámcový grantový program Evropské unie pro výzkum a inovace pro období 2021-2027. Financuje společný evropský výzkum a inovace s celkovou finanční alokací 95,5 mld €. Program navazuje na Hirizon 2020, který byl podpořen částkou cca 95,5 mld €.

Projekty se zapojením UJEP

SPONGEBOOST: Upscaling the natural sponge functions of freshwater ecosystems to deliver multi-benefit green deal solutions

2024 – 2027, příjemce Helmholtz Centre for Environmental Research (UFZ), role osob z UJEP (FSE IEEP – spoluřešitel)

Projekt SpongeBoost se zabývá podporou zvýšení přirozeného zadržení vody v rámci sladkovodních ekosystémů a víceúčelových přírodě blízkých řešení (např. mokřady a rašeliniště). Konsorcium je složeno z 10 partnerů ze 7 evropských zemí s interdisciplinárním zázemím v oblasti výzkumu, politiky a řízení. Cílem projektu je shromáždit a doporučit nejlepší přírodě blízká řešení pro efektivní zvýšení nebo obnovu přirozené funkce zadržování vody v krajině. Sestavením dostupných znalostí a osvědčených postupů, spolu s adaptací a testováním nových inovativních přístupů, bude vypracován plán, který zapojí regiony a komunity do aktivního provádění transformačních opatření na zlepšení odolnosti vůči projevům klimatické změny. Pozornost bude věnována také tvorbě a implementaci nových business modelů a politických instrumentů podporujících realizaci těchto opatření jako jsou platby za ekosystémové služby.

Syntézou znalostí pro tvorbu politiky, praktickou obnovu a adaptivní plánování využití půdy, stejně jako představením úspěšných příkladů obnovy opatření podporujících zadržení vody s tzv. funkcí houby a víceúčelových přínosů, budou stakeholdeři na lokální i evropské úrovni podpořeni při implementaci nákladově efektivních a inovativních řešení. SpongeBoost tak přispěje k dosažení ambiciózních cílů mise EU pro adaptaci na změnu klimatu a jejího plánu na maximalizaci adaptace na klimatické změny, snížení rizika katastrof, podporu biodiverzity a dalších společenských přínosů plynoucích z přírodních řešení.

Členové konsorcia SpongeBoost jsou zapojeni do řady různých vědeckých i implementačních projektů a úzce spolupracují s relevantními aktéry, podporují síťování a výměnu znalostí a vytvářejí synergie na regionální úrovni a napříč všemi evropskými regiony. Přispívají k celkovému cíli SpongeBoostu, kterým je trvalý pozitivní dopad na obnovu zadržení vody v krajině pro adaptaci na změnu klimatu. Tým FSE IEEP je odpovědný za vedení jednoho pracovního balíčku a dále se podílí významnou měrou na realizaci institucionální analýzy, analýzy bariér a na návrhu a ověřování inovativních business modelů.

 

Integrating Novel Materials with Scalable Processes for Safer and Recyclable Li-ion Batteries (INERRANT)

2023 – 2027, příjemce Foundation for Research and Technology Hellas, role osob z UJEP (FŽP – spoluřešitel, PřF člen týmu)

Projekt INERRANT se bude zabývat vývojem bezpečných a udržitelných materiálů pro lithiové baterie (LIB), které jsou již nezbytnou součástí našeho moderního světa. Cíle projektu jsou v souladu s technickými a ekonomickými standardy stanovenými v Evropském SET-plánu pro rok 2030, který cílí na technologie LIB 3. generace snižující závislost na kritických surovinách. Tým vedený Jiřím Oravou je součástí mezinárodní výzkumné skupiny, kterou celkem tvoří 12 účastníků, a to Foundation for Research and Technology Hellas, Patras, Řecko (hlavní koordinátor), Pleione Energy SA(Ř𳦰),University College Dublin(),Fraunhofer Institute for Silicate Research ISC(ě𳦰),Julius Maximilians Universität Würzburg(ě𳦰),IBG Česko s.r.o. (Česká republika), NanoSpace Technology s.r.o. (Česká republika), Keysight(鲹dzܲ),Verkor(Գ),Eurice (Německo) a Oak Ridge National Laboratory (USA). Holistický přístup projektu si klade za cíl zvýšit bezpečnost, zlepšit výkon a zrychlit nabíjecí vlastnosti LIB navržených pro elektromobilitu. Projekt se bude věnovat vědeckým a technologickým výzvám, vývojem funkčních materiálů, udržitelných procesů a pochopením relevantních jevů na rozhraní a mechanismů degradace.

Utilization of private land for mainstreaming nature-based solutions in the systemic transformation towards a climate resilient Europe (Land4Climate)

2023 – 2027, příjemce TU Dortmund, role osob z UJEP (FSE – spoluřešitel, PřF člen týmu)

Přírodě blízká opatření (nature-based solutions, NBS) mají potenciál zmírnit dopady přírodních extrémů a změn klimatu, ale ve srovnání s tradiční infrastrukturou obvykle vyžadují více prostoru k realizaci. Cílem projektu Land4Climate je zvýšit odolnost venkovské a městské krajiny. Toho bude dosaženo využitím inovativních systémů správy a obchodních modelů pro přístup k soukromé půdě při realizaci NBS. Navrhovaný přístup chce eliminovat potřebu přímého získávání pozemků a umožnit tak realizovat opatření i v majetkově či jinak komplikovaných situacích. V rámci projektu je rozvíjena spolupráce s vlastníky půdy na navrhování a testování NBS na soukromých pozemcích s využitím nových pozemkových politik a obchodních modelů. Projekt testuje tyto možnosti v Česku, Německu, Itálii, Rakousku, Rumunsku a na Slovensku.

 

TICASS – Technologies of Imaging in Communication, Art and Social Sciencies

2017-2021, příjemce Sztuki w Szczecinie, role osob z UJEP (FUD spoluřešitel)

Vizuální technologie mají významný vliv v různých oblastech, jež v dnešní společnosti tvoří důležitá místa. Přinášejí nový jazyk vizuálního vyprávění a nový způsob čtení vizuálních znaků. Abychom mohli rozpoznat a popsat možnosti a omezení vizuálních technologií současné ionosféry, klademe si následující otázky: Jak vnímají lidé v různých městech vizuální znaky, ikony, QR kódy, značení, digitální značky aj.? Jako funkci zastávají obrazové technologie v různých městech, zemích a na jiných kontinentech? V projektu TICASS jsou tyto otázky soustředěny v rámci tzv. “severo-jižní” spolupráce, jež vykresluje zeměpisná poloha zúčastněných od Londýna do Jihoafrické republiky (přes Polsko, Českou republiku a Itálii).

 

Children born of war – past, present and future (CHIBOW)

2015 – 2019, příjemce The University of Birmingham, role osob z UJEP (FF – supervize mladých výzkumných pracovníků)

Ozbrojené konflikty mají obrovský fyzický a psychický dopad na děti, a to hlavně v případě, když jsou tyto děti ať už jakýmkoli způsobem spojené s nepřítelem. Množství důkazů nasvědčuje tomu, že „děti narozené z války“, například děti, jejichž otcové byli cizími vojáky a matky pocházely z místní komunity, jsou velkou překážkou k integraci jejich matek i jich samotných v poválečných společnostech. V centru zájmu je také snaha zjistit, jak životní zkušenosti těchto „dětí“ odrážejí všeobecné postoje společnosti ke vzpomínkám na válku a naopak. Projekt umožnil 15 doktorandům spolupracovat na interdisciplinárním výzkumu dané problematiky.  Na UJEP byl řešitelem projektu doc. Mgr. Martin Veselý, Ph.D., který se věnuje zejména vojenským dějinám severních a severozápadních Čech. Doktorské místo ve výběrovém řízení získal Michal Korhel, M.A., který se v rámci projektu zabýval problematikou „dětí pohraničí“ narozených ze smíšených česko-německých vztahů v českých pohraničních územích koncem 30. a začátkem 40. let 20. století. Na základě studia archivních dokumentů, dobových publikací a především rozhovorů s pamětníky se nabídl nové pohledy na národnostní problematiku a postavení dětí ze smíšených vztahů v poválečné československé společnosti a na vliv poválečných životních zkušeností na sociální a osobní identity těchto dětí.