
Humanitní obor, který vás vezme za hranice lidství
Prudký rozmach umělé inteligence po spuštění chatbota ChatGPT od společnosti OpenAI vyvolává ve veřejné diskuzi řadu palčivých otázek a obav o budoucnost lidstva. Diskuze se dostala už tak daleko, že se jí připisují a vyčítají původní lidské vlastnosti. ChatGPT podle svých kritiků lže, je nespravedlivý a podle některých konzervativců až příliš liberální. Do popředí se dostává i etická rovina. Státní i nestátní instituce po celém světě se snaží nastavit nejrůznější pravidla a mechanismy, které by umělou inteligenci byly schopné regulovat. Způvodně technické otázky se tak umělá inteligence stává spíše otázkou filozofickou, a tím také výzvou pro studenty a vědce humanitních oborů.
Této výzvy se zhostila katedra filozofie a humanitních studií (KFHS) na Filozofické fakultě UJEP. Od letošního akademického roku realizuje nový magisterský studijní program Humanitní studia krize lidství, který se vztahem mezi člověkem a nástupem moderních technologií, jako je umělá inteligence, zabývá. Studijní obor vychází z posthumanitního vědění, a tak se kromě vztahu člověka a technologií zaměřuje na obecnější vztah mezi lidskými a nelidskými aktéry a vnímání lidí jako součásti širšího uspořádání (vztahy mezi lidmi a zvířaty, technologií, krajinou, věcmi a přírodními procesy).
„Umělá inteligence představuje pro humanitní obory výzvu ve dvojím smyslu. Za prvé jako téma zkoumání vkontextu teorie médií a filozofie techniky. Za druhé jako pracovní nástroj, zde nás zajímají hlavně velké jazykové modely založené na technologii GPT3 a 4. Schopnosti těchto systémů generovat různé typy textových výstupů, shrnovat, vyhledávat a propojovat informace jsou značně pokročilé a vmnohém mohou zastat časově náročnou práci ve velmi krátkém čase,“ komentuje Vít Pokorný, člen KFHS, jeden zgarantů tohoto studijního programu. Zároveň dodává, „je však potřeba snimi zacházet uvážlivě a sdobrým porozuměním a vědomím rizik. Jedná se pouze o mechanické pomocníky, kteří nemohou nahradit samostatný, zodpovědný, zvídavý a lidský přístup vpráci s informacemi.“
Zmíněný studijní program klade důraz nejen na kritické porozumění konfliktům a problémům života současné společnosti, ale také na hledání optimálních a spravedlivých způsobů chování a jednání v životním prostředí, které lidé sdílejí s ostatními formami života.
„Ve většině kurzů se snažíme reagovat na aktuální současné výzvy a témata, ať už jde o covid, válku, změnu klimatu, informační chaos, rozdělení společnosti atd. AI věnujeme pozornost v několika kurzech, zejména v těchto – Člověk v Posthumanitní situaci, Filozofické zkoumání médii, Filozofie techniky. Jde nám o obecné porozumění vztahu mezi lidmi a technologiemi, přičemž systémy strojového učení či neurální sítě stojí na dosavadním konci dlouhého dějinného vývoje tohoto vztahu,“ doplňuje Vít Pokorný.
Díky získaným dovednostem budou absolventi studijního programu schopni systematicky analyzovat a interpretovat společenské jevy a procesy, a navrhovat varianty jejich možného řešení, díky čemuž naleznou široké uplatnění ve veřejném i soukromém sektoru.
„Potřebujeme vzdělané a nelhostejné občany a občanky, kteří a které jsou schopni s kritickým odstupem a analyticky pracovat s informacemi. Dokážou rozumět širším kontextům svého jednání, dokážou se ptát a jsou otevření racionální diskuzi. Zároveň chceme, aby si studující osvojili různé metody z oblasti humanitních věd, které jim umožní popisovat a hodnotit mnohé druhy sociálních a kulturních jevů – od popkultury, přes fungování institucí až po sociální vyloučení,“ popisuje Pokorný a zdůrazňuje: „AI v sobě skrývá nebezpečí instantního myšlení, kdy stroj všechno zpracuje za nás, aniž bychom vůbec sami k podstatě problémů pronikli.“
Aktuálnost témat tohoto studijního oboru dokazuje i vzrůstající počet zájemců o studium. Studijní program poběží teprve druhým rokem a letos se přihlásil téměř dvojnásobný počet uchazečů, než tomu bylo loni.
Členové KFHS si navíc uvědomují, jak je téma posthumanismu české veřejnosti zatím málo známé, přestože vevropském a světovém kontextu dnes představuje jeden znejvýraznějších diskurzů. Proto na toto téma pravidelně plánují pořádat sérii mezinárodních vědeckých setkání. První znich (inaugurální) proběhlo minulý rok vdubnu. ٲší setkání ve formě mezinárodní konference snázvem , která se zaměří především na problém nelidských aktérů, se uskuteční ve dnech 5.–7. září 2023.
Mgr. Vít Pokorný, Ph.D.
Absolvoval studium jednooborové filozofie na Ústavu filosofie a religionistiky FF UK a postgraduálního oboru Humanitní studia – Obecná antropologie na FHS UK. Kromě výuky na KFHS UJEP působí také v Oddělení současné kontinentální filosofie Filosofického ústavu AV ČR. Publikuje v oblasti filozofie a antropologie, zabývá se zkoumáním médií, filozofií zvuku a rytmu, posthumanismem nebo kognitivní antropologií. Ve své práci usiluje o hledání průniků mezi vědeckými obory – filozofií, antropologií, estetikou a ekologickým myšlením, a o nalezení komplexní transdisciplinární perspektivy.
Přečtěte si