Les, zem臎d臎lstv铆 a voda ve vz谩jemn媒ch vazb谩ch v Norsku a 膶R
V听Praze se 1. a 2. 8. 2022 se拧li 膷e拧t铆 a nor拧t铆 odborn铆ci z听akademick茅ho prost艡ed铆 i ve艡ejn茅 spr谩vy, aby spole膷n臎 diskutovali p艡铆stupy obou zem铆 v听oblasti vyu啪it铆 zelen臎 pod茅l vodn铆ch ploch a tok暖 k听ochran臎 kvality vod a p暖dy. V听r谩mci bilater谩ln铆ho diskusn铆ho workshopu prob臎hla jak v媒m臎na zku拧enosti z听obou zem铆, tak p艡铆prava spole膷n茅ho 膷esko-norsk茅ho projektu, kter媒 by m臎l pomoci k听vy拧拧铆mu vyu啪铆v谩n铆 p谩sem b艡ehov媒ch porost暖, zejm茅na v听oblastech intenzivn铆ho zem臎d臎lstv铆.听
Kvalita vody je siln臎 ovliv艌ov谩na zem臎d臎lskou v媒robou (splachy p暖dy do vodn铆ch tok暖, zne膷i拧t臎n铆 vody hnojivy a jin媒mi chemick媒mi l谩tkami atd.). Sou膷asn茅 zem臎d臎lsk茅 postupy z谩rove艌 v媒znamn臎 p艡isp铆vaj铆 k听erozi hodnotn茅 煤rodn茅 p暖dy. N谩klady na 煤pravu/膷i拧t臎n铆 vody v r谩mci vodohospod谩艡sk茅 infrastruktury se zvy拧uj铆, kvalita p暖dy a vody i biologick谩 rozmanitost se sni啪uj铆. Jen mal谩 pozornost je zat铆m v臎nov谩na tzv. p艡铆rod臎 bl铆zk媒m opat艡en铆m, kter谩 by mohla pomoci tyto v媒zvy 艡e拧it. P艡铆rod臎 bl铆zk谩 opat艡en铆 nav铆c p艡in谩拧ej铆 spole膷nosti mnoho dal拧铆ch benefit暖 v podob臎 r暖zn媒ch ekosyst茅mov媒ch slu啪eb. Jedn铆m z t臎chto opat艡en铆 jsou n谩razn铆kov茅 z贸ny lu啪n铆ch les暖 mezi zem臎d臎lskou p暖dou a vodn铆mi toky. 鈥�Tyto n臎kolik metr暖 拧irok茅 p谩sy zelen臎 pod茅l vodn铆ch ploch mohou v媒znamn臎 p艡isp臎t ke sn铆啪en铆 eroze zem臎d臎lsk茅 pudy a zv媒拧en铆 kvality vody, nebo钮 jsou schopny zachyt谩vat rezidua hnojiv a dal拧铆ch chemick媒ch l谩tek vyu啪铆van媒ch v听zem臎d臎lstv铆. Z谩rove艌 mohou p艡isp臎t k听ochran臎 klimatu d铆ky absorpci sklen铆kov媒ch plyn暖, vytvo艡en铆 biotop暖 pro voln臎 啪ij铆c铆 啪ivo膷ichy a rostliny nebo zv媒拧it estetickou hodnotu krajiny,鈥� uv谩d铆 Dr. Ji艡铆 Louda z听Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku UJEP, kter媒 semin谩艡 organizoval a tak茅 moderoval.
Implementace t臎chto opat艡en铆 v拧ak v听praxi nar谩啪铆 na celou 艡adu bari茅r. Spole膷nost si neuv臎domuje, jak茅 spektrum p艡铆nos暖 p艡in谩拧铆, nezn谩 jejich hodnotu, a nen铆 proto dostate膷n谩 spole膷ensk谩 popt谩vka po jejich implementaci. Vlastn铆ci p暖dy nav铆c nejsou dostate膷n臎 motivov谩ni p谩sy zelen臎 kolem vodn铆ch tok暖 vysazovat, existuj铆 v拧ak i dal拧铆 institucion谩ln铆 omezen铆 komplikuj铆c铆 jejich vysazov谩n铆.
D铆ky finan膷n铆 podpo艡e Norsk媒ch fond暖 se mohl uskute膷nit 膷esko-norsk媒 diskusn铆 workshop, kde byla dan谩 t茅mata diskutov谩na. Na semin谩艡i vystoupili jak odborn铆ci z听akademick茅ho prost艡ed铆, tak i z谩stupci ve艡ejn茅 spr谩vy z听obou zem铆. Norskou zem臎d臎lskou univerzitu (Norwegian University of Life Sciences) reprezentoval prof. 脜sgeir R. Alm氓s, vedouc铆 katedry pedologie a hydrologie. O praktick茅m vysazov谩n铆 p谩s暖 d艡evin mezi zem臎d臎lskou p暖dou a vodn铆mi toky v听Norsku i probl茅my s听t铆m spojen媒mi hovo艡il Dr. Gjermund Gomo ze st艡edonorsk茅 municipality Verdal. Vyu啪it铆 d艡evin pro ochranu vody a p暖dy v 膶R, zejm茅na v听chr谩n臎n媒ch oblastech, p艡edstavil Mgr. Jan Kyselka, vedouc铆 odd臎len铆 ochrany p艡铆rody a krajiny SCHKO 膶esk茅 st艡edoho艡铆. Dr. Kate艡ina Mach谩膷ov谩, vedouc铆 Odd臎len铆 ekosyst茅mov茅 v媒m臎ny stopov媒ch plyn暖 z 脷stavu v媒zkumu glob谩ln铆 zm臎ny AV 膶R, prezentovala v媒znam strom暖 pro zachyt谩v谩n铆 zat铆m m茅n臎 膷asto zkouman媒ch sklen铆kov媒ch plyn暖, jako jsou metan a oxid dusn媒. O sou膷asn媒ch v媒zkumn媒ch aktivit谩ch F沤P UJEP v听t茅to oblasti hovo艡il jej铆 prod臎kan doc. Josef Tr枚gl a Dr. Rohan Shetti. N谩sledoval Dr. Jan Mach谩膷 z听IEEP UJEP s p艡edn谩拧kou na t茅ma ekonomick茅ho hodnocen铆 ekosyst茅mov媒ch slu啪eb.
听Sou膷谩st铆 workshopu byla diskuse mo啪n茅ho projektov茅ho z谩m臎ru. 鈥�Jsem r谩d, 啪e jsme se po dvoulet茅 covidov茅 pauze mohli s听norsk媒mi kolegy kone膷n臎 setkat osobn臎. Vzhledem k听aktu谩lnosti diskutovan茅ho t茅matu v听obou zem铆ch jsme se dohodli, 啪e v听nejbli啪拧铆 dob臎 pod谩me spole膷n媒 projekt,鈥� uzav艡el Ji艡铆 Louda.