
Les, zemědělství a voda ve vzájemných vazbách v Norsku a ČR
VPraze se 1. a 2. 8. 2022 sešli čeští a norští odborníci zakademického prostředí i veřejné správy, aby společně diskutovali přístupy obou zemí voblasti využití zeleně podél vodních ploch a toků kochraně kvality vod a půdy. Vrámci bilaterálního diskusního workshopu proběhla jak výměna zkušenosti zobou zemí, tak příprava společného česko-norského projektu, který by měl pomoci kvyššímu využívání pásem břehových porostů, zejména voblastech intenzivního zemědělství.
Kvalita vody je silně ovlivňována zemědělskou výrobou (splachy půdy do vodních toků, znečištění vody hnojivy a jinými chemickými látkami atd.). Současné zemědělské postupy zároveň významně přispívají kerozi hodnotné úrodné půdy. Náklady na úpravu/čištění vody v rámci vodohospodářské infrastruktury se zvyšují, kvalita půdy a vody i biologická rozmanitost se snižují. Jen malá pozornost je zatím věnována tzv. přírodě blízkým opatřením, která by mohla pomoci tyto výzvy řešit. Přírodě blízká opatření navíc přinášejí společnosti mnoho dalších benefitů v podobě různých ekosystémových služeb. Jedním z těchto opatření jsou nárazníkové zóny lužních lesů mezi zemědělskou půdou a vodními toky. „Tyto několik metrů široké pásy zeleně podél vodních ploch mohou významně přispět ke snížení eroze zemědělské pudy a zvýšení kvality vody, neboť jsou schopny zachytávat rezidua hnojiv a dalších chemických látek využívaných vzemědělství. Zároveň mohou přispět kochraně klimatu díky absorpci skleníkových plynů, vytvoření biotopů pro volně žijící živočichy a rostliny nebo zvýšit estetickou hodnotu krajiny,“ uvádí Dr. Jiří Louda zInstitutu pro ekonomickou a ekologickou politiku UJEP, který seminář organizoval a také moderoval.
Implementace těchto opatření však vpraxi naráží na celou řadu bariér. Společnost si neuvědomuje, jaké spektrum přínosů přináší, nezná jejich hodnotu, a není proto dostatečná společenská poptávka po jejich implementaci. Vlastníci půdy navíc nejsou dostatečně motivováni pásy zeleně kolem vodních toků vysazovat, existují však i další institucionální omezení komplikující jejich vysazování.
Díky finanční podpoře Norských fondů se mohl uskutečnit česko-norský diskusní workshop, kde byla daná témata diskutována. Na semináři vystoupili jak odborníci zakademického prostředí, tak i zástupci veřejné správy zobou zemí. Norskou zemědělskou univerzitu (Norwegian University of Life Sciences) reprezentoval prof. Åsgeir R. Almås, vedoucí katedry pedologie a hydrologie. O praktickém vysazování pásů dřevin mezi zemědělskou půdou a vodními toky vNorsku i problémy stím spojenými hovořil Dr. Gjermund Gomo ze středonorské municipality Verdal. Využití dřevin pro ochranu vody a půdy v ČR, zejména vchráněných oblastech, představil Mgr. Jan Kyselka, vedoucí oddělení ochrany přírody a krajiny SCHKO České středohoří. Dr. Kateřina Macháčová, vedoucí Oddělení ekosystémové výměny stopových plynů z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, prezentovala význam stromů pro zachytávání zatím méně často zkoumaných skleníkových plynů, jako jsou metan a oxid dusný. O současných výzkumných aktivitách FŽP UJEP vtéto oblasti hovořil její proděkan doc. Josef Trögl a Dr. Rohan Shetti. Následoval Dr. Jan Macháč zIEEP UJEP s přednáškou na téma ekonomického hodnocení ekosystémových služeb.
Součástí workshopu byla diskuse možného projektového záměru. „Jsem rád, že jsme se po dvouleté covidové pauze mohli snorskými kolegy konečně setkat osobně. Vzhledem kaktuálnosti diskutovaného tématu vobou zemích jsme se dohodli, že vnejbližší době podáme společný projekt,“ uzavřel Jiří Louda.