
Voda v krajině Šluknovska
VODA V KRAJINĚ ŠLUKNOVSKA – INSPIRUJTE SE PŘÍSTUPEM AKTIVNÍCH LOKÁLNÍCH AKTÉRŮ
Zádrž vody vkrajině se stala významným tématem. Co vše je potřeba brát vúvahu při dlouhodobých výhledech pro hospodaření vodou vkrajině, o jakých opatřeních uvažovat, jaké informace jsou klíčovým aktérům v území veřejně dostupné? To vše postihuje studie Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku UJEP snázvem Retenční potenciál území Svazku obcí Sever s dopadem na zásobování pitnou vodou.
Odborníci zUniverzity J. E. Purkyně vÚstí nad Labem, doc. Lenka Slavíková, doc. Pavel Raška a dr. Jiří Riezner, vposledním roce pracovali na koordinační studii zaměřené na vodu v krajině voblasti Šluknovského výběžku a připravili integrovaný pohled na vodu vkrajině vtéto oblasti.
První část dokumentu o výzkumu uvádí výchozí situaci území Šluknovského výběžku, přičemž informace pocházejí zveřejně dostupných dat. Vdruhé části prakticky zaměřená studie přináší přehled dotačních příležitostí vnadcházejícím období a včásti závěrečné se zaměřuje na vnímání problematiky a preference dotčených obcí.
Studie Retenční potenciál území Svazku obcí Sever s dopadem na zásobování pitnou vodou shrnuje dostupné podklady o tamní situaci vodních zdrojů a hydrologických extremitách (sucho, povodně) a je vhodným podkladem pro diskuzi o vyhovujících a akceptovatelných opatřeních v návaznosti na dotační priority programového období 2021–2027. Zároveň je zdrojem pro další práci dobrovolných svazků obcí a místní akční skupiny, kterým náleží informační, koordinační a podpůrná role.
Jeden zautorů, Pavel Raška, upozorňuje: „Z výsledků vyplývá, že jednou z priorit pro zádrž vody v krajině bude v nejbližších letech oprava a zkapacitnění rybníků a přírodě blízkých malých vodních nádrží, včetně odstranění havarijních stavů na jejich technické infrastruktuře, a dále suché poldry. Výhodou je velké množství zaniklých či zanedbaných lokalit, které je možné obnovovat a podpořit i jejich další environmentální funkce.“
Tyto informace doplňuje Lenka Slavíková: „Velkým tématem je nižší ochota a kapacita některých obcí vstupovat do náročných byrokratických procesů a omezená uznatelnost nákladů v rámci dotací na tato opatření. Z pohledu představitelů obcí, má-li český stát zájem na zlepšení vodních poměrů v krajině, měl by jít příkladem při nakládání s vlastním majetkem a snižovat administrativní zátěž opatření.“ To vytváří výzvu pro některé státní organizace, jako například Státní pozemkový úřad či Lesy ČR.
Studie Retenční potenciál území Svazku obcí Sever s dopadem na zásobování pitnou vodou je dostupná zde.
Více o problematice vody vkrajině, i vsouvislosti spovodněmi, se můžete dozvědět na webu: