
Kolik turistů snese jeskyně?
Vědci zFakulty životního prostředí ústecké univerzity společně sesvými studenty a studenty Univerzity Karlovy vPraze zkoumali vliv počtu návštěvníků na ekosystémy pískovcových jeskyní vlabském kaňonu.
Jaký je udržitelný počet návštěvníků pískovcových jeskyní a jak návštěvnost ovlivňuje jeskynní ekosystémy? Výsledky studie prokazují významný vliv návštěvníků na společenstva mikroorganismů pískovcových jeskyní vNárodní přírodní rezervaci Kaňon Labe.
„Jeskynní“ studie vznikala vlastně jako diplomová práce a podíleli se na ní mladí vědci ze třech vědeckých institucí. Kromě Fakulty životního prostředí UJEP a Přírodovědecké fakulty UK to byli i odborníci zVýzkumného ústavu rostlinné výroby vChomutově.
Motivaci kzahájení výzkumu objasňuje dr. Michal Holec zfakulty životního prostředí: „Pískovcové jeskyně vKaňonu Labe jsou součástí CHKO Labské pískovce. Území je navíc Národní přírodní rezervací, a je proto nejen chráněné před ničením, ale je zde zakázaný i vstup mimo cesty. To platí i pro vstup do jeskyní. Nicméně některé znich jsou i tak vyhledávaným cílem návštěvníků. Pomineme-li tedy skutečnost, že do jeskyní je bez povolení vstup zakázán, a připustíme-li fakt, že do jeskyní se běžně vstupuje, pak zde vzniká praktická potřeba zjistit, zda dochází kpoškozování ekosystémů a případně do jaké míry.“
Ve vytipovaných jeskyních probíhaly a stále probíhají výzkumné a monitorovací práce, avšak interpretace výsledků vzhledem knávštěvnosti se ukázala býti komplikovanou. „Pokoušeli jsme se např. hodnotit změny vpopulacích některých bezobratlých živočichů ve vztahu k návštěvnosti, avšak počty jedinců, které jsme vjeskyních zaznamenali, byly většinou příliš nízké a neumožňovaly statistické zpracování,“ vysvětluje Michal Holec.
Obdobně tomu bylo i při monitoringu netopýrů, publikovaném doktory Pavlem Bendou ze správy NP České Švýcarsko, a Petrem Chvátalem zAgentury ochrany přírody a krajiny, který přináší údaje o počtech a druzích netopýrů zaznamenaných ve sledovaném období. Mnohé jeskyně netopýrům nabízejí složitý labyrint štěrbin, kam se lidé nedostanou. Proto mohou být výsledky sčítání poněkud nepřesné. Tento nedostatek však částečně řeší získání dlouhé časové řady metodicky obdobných pozorování netopýrů, a proto jsou zmíněná pozorování taktéž velmi cenná.
Vzhledem kuvedeným obtížím se tak vědci vlabském kaňonu zaměřili na hodnocení mikroorganismů, které jsou vjeskynních sedimentech všudypřítomné a nabízejí reálnou možnost částečného zodpovězení otázky vlivu návštěvnosti na ekosystém. Výsledky výzkumu tak vhodně doplňují stávající poznání těchto ekosystémů ve vztahu knávštěvnosti.
Výsledky mikrobiologických analýz popisuje doc. Josef Trögl zfakulty životního prostředí: „Ukázalo se, že čím více lidí jeskyně navštěvuje, tím se tamním mikroorganismům vsedimentech daří lépe. Návštěvníci obohacují jinak poměrně chudé sedimenty o živiny (např. na podrážkách bot, ze zbytkůjídla, drobného odpadu atd.) a přinášejí do jeskyně další cizorodé mikroorganismy zvnějšího prostředí. Přesto však jde, zpohledu ochrany přírody, o negativní zásah. Naměřili jsme, že vyšší dostupnost živin např. snižuje rychlost mikrobiální přeměny (mineralizaci) některých látek vsedimentech. Vyšší návštěvnost favorizuje některé skupiny mikroorganismů (např. houby nebo aktinobakterie), což vkonečném důsledku může vést kvytlačení specifických jeskynních druhů.“
ٲším klíčovým bodem výzkumu bylo vyhodnocení počtu návštěvníků jeskyň. Princip vysvětluje Mgr. Jaroslav Kukla z PřF UK: „Jeskyně vkaňonu Labe byly hojněji navštěvovány už na počátku 20. století. První objevitelé do nich umístili návštěvní knihy, do kterých se návštěvníci zapisovali. Tato tradice přetrvala až do dnešní doby. Dosažení konce jeskyně není obvykle snadné a vyžaduje vněkterých případech i horolezeckou výbavu, lze tedy předpokládat, že většina návštěvníků se proto do knihy ráda zapíše.“
Odborníci pro studii použili záznamy zposledních několika let. Aby měli návštěvnost podchycenou ještě lépe, provedli vjeskyních rovněž dotazníkové šetření. Data zknih i dotazníků se ve velké míře shodovala a navíc přinesla i některé zajímavé demografické informace. „Ukázalo se, že většina respondentů pochází zrelativně blízkého okolí (Ústecký kraj, resp. Sasko) a téměř třetinu tvoří návštěvníci německé národnosti. Zajímavá je i motivace vedoucí respondenty kprůzkumu jeskyně. Většina uvedla jako hlavní důvod sportovní výkon a adrenalin,“ dodává Mgr. Kukla.
Výsledky ukázaly, že „akceptovatelný“ počet návštěvníků, kteří neznamenají významný zásah do tamních ekosystémů, je pod 165 osob ročně, což je ale závislé také na charakteru konkrétní jeskyně. Proto je třeba přistupovat ke každé jeskyni individuálně.
Studie je zároveň svým způsobem ůdzDZá, protože využívá moderní mikrobiologické metody vkombinaci sřešením praktické otázky. Uvedený výzkum tak může vhodně doplňovat soubor informací, na jejichž podkladě se mohou rozhodovat příslušné instituce a utvářet plány péče o jeskyně. Díky publikaci vmezinárodním vědeckém časopise navíc mohou zjištěné poznatky využít odborníci na celém světě.
Výsledky výzkumu otiskl ve svém únorovém čísle vědecký časopis Sustainability („žٱԴDz“). Článek je volně ke stažení
KUKLA J., HOLEC M., TRÖGL J., HOLCOVÁ D., HOFMANOVÁ D., KURÁŇ P., POPELKA J., PACINA J., KŘÍŽENECKÁ S., USŤAK S., HONZÍK R.: Tourist Traffic Significantly Affects Microbial Communities of Sandstone Caves Sediments in the Protected Landscape Area “Labské Pískovce” (Czech Republic): Implications for Regulatory Measures.Sustainability.10(2)(2018) 396.
Fotografie: Ing. Jaroslav Kukla při odběru vzorků v Suťové jeskyni v kaňonu Labe